Výstavba, výzdoba a osudy kapucínského kláštera

28. 11. 2010 17:16
Rubrika: Kapucíni

Výstavba a osudy kapucínského kláštera

Nový klášter, dochovaný až do dnešní doby, vznikl mezi léty 1648-1651 již uvnitř městských hradeb, na svahu stoupajícím směrem k Petrovu. Výstavbu kláštera i kostela řídil brněnský stavitel Ondřej Erna (zemřel 1653). Jedná se o soubor jednoduchých budov, postavených v raně barokním stylu. Klášterní kostel Nalezení sv. Kříže, vysvěcený roku 1656, byl postaven v souladu s řádovými stavebními pravidly, a jeho podoba je tedy totožná s ostatními kapucínskými kostely. Všechny byly stavěny podle italského modelu, který vytvořil řádový bratr Antonio z Pordenone. Při klášteře byla založena také rozlehlá terasovitá zahrada, která sahala až k hradbám města (její dnešní podoba je dána četnými pozdějšími úpravami).

V první polovině 18. století vznikla při kostele (zřejmě adaptací sklepních prostor původních měšťanských domů) podle projektu významného brněnského architekta Mořice Grimma hrobka, určená pro řádové bratry a dobrodince kapucínů. Hrobka byla funkční až do 80. let 18. století, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelních hrobkách. Uloženo je v ní také tělo raně křesťanské mučednice - sv. Klementiany, pocházející z římských katakomb.

Klášter i kostel byly rozšiřovány v první polovině 18. století architektem Mořicem Grimmem a po polovině 18. století jeho synem, Františkem Antonínem. Roku 1739 byl nově zaklenut kostel (původně plochostropý) a později byl také rozšířen o boční kapli sv. Fidela ze Sigmaringen, která se přimkla k původní kapli sv. Františka z Assisi.

Z odkazu Františka barona Trencka, slavného plukovníka pandurů a vojenského dobrodruha původem z Kalábrie, bylo podle projektu Františka Antonína Grimma vybudováno také tzv. Trenckovo křídlo (1763-1764), ve kterém se dodnes nachází vzácná knihovna. Jak baron Trenck, tak architekt František Antonín Grimm i jeho otec Mořic Grimm nalezli místo svého posledního odpočinku právě v kapucínské hrobce.

Nově řešeno bylo i vstupní schodiště s terasou, na které bylo vyzdviženo šest soch řádových světců, vytvořených roku 1765 brněnským sochařem Janem Adamem Nessmanem. Pět z nich se dochovalo do současnosti; šestá se rozpadla a roku 1927 byla nahrazena sochou sv. Vavřince z Brindisi, dílem Čeňka Vosmíka.

Kapucínský klášter byl značně poškozen koncem 2. světové války, kdy v jeho zahradách vybuchla bomba. Rekonstrukční práce pak proběhly v letech 1959-1965. Z 50. let 20. století pochází také mozaika, umístěná na vstupním průčelí kostela nad hlavním vchodem. Mozaika znázorňuje výjev, jak sv. František káže ptáčkům, a je dílem Jiřího Šindlera, který ji provedl podle návrhu malíře V. Vokolka. Mozaika nahradila původní fresku Nalezení sv. Kříže, namalovanou Josefem Tadeášem Rotterem kolem poloviny 18. století

Klášter byl zrušen v období komunistické totality roku 1950. Velkou část budov získalo do své zprávy Moravské zemské muzeum, které si v nich zřídilo depozitáře. Kostel se stal filiálkou katedrálního chrámu na Petrově. Po pádu komunistického režimu a obnově řeholního života u nás, během kterého došlo také k plné obnově života kapucínského řádu u nás, prošel klášterní areál v letech 1992-1998 celkovou modernizací. Sluneční hodiny na zahradní fasádě kláštera jsou dílem Milivoje Husáka. V 80. a 90. letech vytvořil pro klášter několik děl také sochař Otmar Oliva - mj. kašnu na malém nádvoří před vstupem do hrobky či sochu sv. Jana Křtitele na dvoře kvadratury.


Webové stránky vznikají za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona