Výstavba, výzdoba a osudy kapucínského kláštera

28. 11. 2010 17:16
Rubrika: Kapucíni

Výstavba a osudy kapucínského kláštera

Nový klášter, dochovaný až do dnešní doby, vznikl mezi léty 1648-1651 již uvnitř městských hradeb, na svahu stoupajícím směrem k Petrovu. Výstavbu kláštera i kostela řídil brněnský stavitel Ondřej Erna (zemřel 1653). Jedná se o soubor jednoduchých budov, postavených v raně barokním stylu. Klášterní kostel Nalezení sv. Kříže, vysvěcený roku 1656, byl postaven v souladu s řádovými stavebními pravidly, a jeho podoba je tedy totožná s ostatními kapucínskými kostely. Všechny byly stavěny podle italského modelu, který vytvořil řádový bratr Antonio z Pordenone. Při klášteře byla založena také rozlehlá terasovitá zahrada, která sahala až k hradbám města (její dnešní podoba je dána četnými pozdějšími úpravami).

V první polovině 18. století vznikla při kostele (zřejmě adaptací sklepních prostor původních měšťanských domů) podle projektu významného brněnského architekta Mořice Grimma hrobka, určená pro řádové bratry a dobrodince kapucínů. Hrobka byla funkční až do 80. let 18. století, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelních hrobkách. Uloženo je v ní také tělo raně křesťanské mučednice - sv. Klementiany, pocházející z římských katakomb.

Klášter i kostel byly rozšiřovány v první polovině 18. století architektem Mořicem Grimmem a po polovině 18. století jeho synem, Františkem Antonínem. Roku 1739 byl nově zaklenut kostel (původně plochostropý) a později byl také rozšířen o boční kapli sv. Fidela ze Sigmaringen, která se přimkla k původní kapli sv. Františka z Assisi.

Z odkazu Františka barona Trencka, slavného plukovníka pandurů a vojenského dobrodruha původem z Kalábrie, bylo podle projektu Františka Antonína Grimma vybudováno také tzv. Trenckovo křídlo (1763-1764), ve kterém se dodnes nachází vzácná knihovna. Jak baron Trenck, tak architekt František Antonín Grimm i jeho otec Mořic Grimm nalezli místo svého posledního odpočinku právě v kapucínské hrobce.

Nově řešeno bylo i vstupní schodiště s terasou, na které bylo vyzdviženo šest soch řádových světců, vytvořených roku 1765 brněnským sochařem Janem Adamem Nessmanem. Pět z nich se dochovalo do současnosti; šestá se rozpadla a roku 1927 byla nahrazena sochou sv. Vavřince z Brindisi, dílem Čeňka Vosmíka.

Kapucínský klášter byl značně poškozen koncem 2. světové války, kdy v jeho zahradách vybuchla bomba. Rekonstrukční práce pak proběhly v letech 1959-1965. Z 50. let 20. století pochází také mozaika, umístěná na vstupním průčelí kostela nad hlavním vchodem. Mozaika znázorňuje výjev, jak sv. František káže ptáčkům, a je dílem Jiřího Šindlera, který ji provedl podle návrhu malíře V. Vokolka. Mozaika nahradila původní fresku Nalezení sv. Kříže, namalovanou Josefem Tadeášem Rotterem kolem poloviny 18. století

Klášter byl zrušen v období komunistické totality roku 1950. Velkou část budov získalo do své zprávy Moravské zemské muzeum, které si v nich zřídilo depozitáře. Kostel se stal filiálkou katedrálního chrámu na Petrově. Po pádu komunistického režimu a obnově řeholního života u nás, během kterého došlo také k plné obnově života kapucínského řádu u nás, prošel klášterní areál v letech 1992-1998 celkovou modernizací. Sluneční hodiny na zahradní fasádě kláštera jsou dílem Milivoje Husáka. V 80. a 90. letech vytvořil pro klášter několik děl také sochař Otmar Oliva - mj. kašnu na malém nádvoří před vstupem do hrobky či sochu sv. Jana Křtitele na dvoře kvadratury.


Webové stránky vznikají za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Zobrazeno 2582×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona